Nevzdávejte hledání ztracených koček příliš brzy vzkazují Pepíno a Bob
Černobílý Bob se ztratil druhý den poté, co se jeho majitelé přestěhovali do Berouna. Dřív než stačili vybrat věci z krabic a zařídit zasíťování balkónu, se Bob prosmykl pánečkovi kolem nohou a hupnul dolů z balkónu v 1. patře. Viděli ho ještě tu první noc a pak zmizel. Páníčci byli v Berouně noví, ale shledáním jim pomáhalaala paní Růženka, která je místní, a pošťačka a kočkařka k tomu.
Boba se nedařilo najít. Při hledání Boba se však našel mourek Pepíno. I on se ztratil krátce po přestěhování. Byl venku od začátku ledna až do února. Našli ho uprostřed těch velkých mrazů a asi týden trvalo, než se našli páníčci. Naštěstí si Růženka pamatovala, že někdo takového mourečka hledal a podařilo se jí dohledat kontakt z inzerátu. Pepína stálo venkovní dobrodružství 2kg z původních 5, ale jinak to přestál ve zdraví. Během prvních dní, které strávil v dočasce, jen jedl a spal.
Na jaře se pak našel i Bob. Doputoval 2 kilometry od domova a utábořil se na slepičím dvorku, kde dojížděl zbytky. Majitelé rodinného domku objevili nočního strávníka na bezpečnostní kameře a ověřili si pozorováním, že kocour je trvale přítomen a přes den se skrývá. Jejich syn si vzpomněl že takového kocourka viděl na plakátcích v centru města, opsal telefonní číslo a přiměl rodiče, aby zavolali.
Tady je závěr Bobova nechtěného dobrodružství: 14. dubna – BOB SE NAŠEL!!! OD DNEŠNÍHO DNE JE OPĚT BEZPEČNĚ DOMA
Je hladový, pocuchaný, má šrámy na hlavě a na ocase a teplotu. Naštěstí mu nechybí dobrá nálada a chuť k jídlu.
Našel se díky vylepeným plakátům, bezpečnostní kameře a snaze malého kluka. ten se všiml vývěsek v centru Berouna, a přiměl rodiče, aby na kontakt z plakátků zavolali, že podobný kocour se objevuje na jejich dvoře.
Bob se totiž v noci chodil krmit ke slepicím na dvůr rodinného domu a jeho noční příchody zachytila kamera.
Bob se ztratil 1. února a podle všeho nejspíš vlezl do spodku auta. Z auta nejspíš pocházejí jeho šrámy, vypadá to, že se v motoru trochu připekl. Z centra Berouna se tak dostal až na okraj města, na Závodí, tedy cca 2 km od domova.
Velký dík patří všem, kteří se na hledání kocoura podíleli a nevzdali to. Dámám – Růžence Dupačové a paní Kováčové, které kocoura hledaly do poslední chvíle po všech krmných místech v okolí a vylepily plakáty a dohlédly na to, aby je nikdo nestrhal.
Speciální a největší dík patří klukovi, který byl všímavý a nebyl lhostejný k osudu kocoura.
A jaké je z toho poučení?
1. Nemyslete si, že pokud máte kočku na očích, nemůže vyskočit z okna či balkónu. Vždycky bude rychlejší než vy, protáhne se tam, kde byste to nečekali a vyskočí do výšin, které se vám zdají nemožné. Proto mají zodpovědní chovatelé koček zasíťovaný balkón nebo okno a nenechávají nezabezpečená okna a dveře dokořán.
2. Má smysl nevzdat hledání příliš brzy. I v době, kdy vám to již přijde nereálné, se můžete se svou ztracenou kočkou shledat. Je mnoho kroků, kterými jí můžete jít naproti. Hledání a volání v noci nebo nad ránem – když je klid, nechávání jídla a vody u domu, vylepení plakátů po okolí, inzerce na webu a FB (www.psidetektiv.cz, místní FB stránky FB útulků). Oslovte městskou policii, městský útulek – pokud ho vaše město má, veterináře, krmiče venkovních koček a dejte jim vědět, že hledáte ztracené zvíře. Čas od času svůj dotaz, inzerci zopakujte, kontrolujte vylepené plakáty. Málokdo je tak všímavý a aktivní, jako kluk, co zachránil Boba.
3. Je pravděpodobné, že ztracená kočka se zdržuje v blízkém okolí, ale občas se stane, že se dostane “do auta” a můžete ji objevit i dost kilometrů daleko. Znám případ, kdy se kočka ztracená v Praze našla v Roudnici nad Labem. Pokud uvidíte fotku nalezené kočky, která vypadá jako ta vaše, vypravte se tam a ověřte si to na vlastní oči. Může to být ona, tak nedejte na to, že je to “daleko”.
